HIGHLAND-CATTLE na farmě FARIM, s.r.o.

Skotský náhorní skot na šumavské ekologické farmě

Prokázané rozdíly mezi konvenční a bio produkcí mléka a masa

Často je kladena otázka, zda BIO produkce je také zdravější.
Kromě toho, že hospodaření v EKO režimu je životní filosofie a že nejde jen o zdravější produkty ale i o přístup k přírodě a její zachování pro budoucnost, prokázaly nyní seriózní studie publikované ve Velké Británii i positivní dopad na zdraví konzumentů bioproduktů. Více se dozvíte z převzaného článku z webových stránek svazu PRO-BIO:

British Journal of Nutrition: Prokázány jasné rozdíly mezi konvenční a bio produkcí mléka a masa
Dvě studie zaměřené na porovnání konvenční a bio produkce mléka a masa aktuálně publikované v prestižním British Journal of Nutrition opětovně potvrdily kvalitativní rozdíly mezi bio a konvenční produkcí.
Studie prokázaly rozdíly zejména ve složení mastných kyselin, v koncentracích základních minerálních látek a antioxidantů ve prospěch bioprodukce a dále výrazně větší obsah jódu v konvenčním mléce.
Mezinárodní tým v čele s profesorem Carlo Leifertem z Univerzity v New Castle (Velká Británie) analyzoval data z celého světa, konkrétně srovnání 196 publikací zaměřených na mléko a 67 publikací zabývajících se hodnocením masa. Z výsledků systematické studie, která je největší svého druhu na světě, vychází najevo jasné rozdíly mezi masem a mlékem původem z konvenční a ekologické produkce.
Nejdůležitější zjištění:
• jak biomléko, tak bio maso obsahovaly o cca 50 % více prospěšných omega-3 mastných kyselin než konvenční produkce
• ekologicky vyprodukované maso obsahovalo nižší koncentrace dvou nasycených mastných kyselin (myristové a palmitové), které jsou spojené s vyšším rizikem kardiovaskulárních chorob
• biomléko obsahuje o 40 % více konjugované kyseliny linolové (CLA)
• biomléko obsahuje lehce vyšší koncentrace železa, vitaminu E a některých karotenoidů
• konvenčně produkované mléko obsahovalo o 74 % více jódu a ještě více selenu
Konzumace biomléka a biomasa může zvýšit příjem prospěšných nenasycených mastných kyselin, které nejsou v západoevropském jídelníčku dostatečně zastoupeny
Biomaso a biomléko obsahuje o 50 % více prospěšných omega-3 mastných kyselin než konvenční produkce.
Omega-3 mastné kyseliny jsou spojovány s redukcí vzniku kardiovaskulárních nemocí, se zlepšováním neurologického vývoje a lepší funkcí imunity. V západoevropském jídelníčku však nejsou tradičně dostatečně zastoupeny, a proto Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje, abychom zdvojnásobili jejich příjem. „Zahrnout omega-3 mastné kyseliny do naší stravy není zcela jednoduché, přechodem z konvenčních produktů na biomléko a bio maso se může jejich obsah ve stravě zvýšit, a to současně bez zvýšení příjmu kalorií a nežádoucích nasycených mastných kyselin,“ komentuje výsledky Chris Seal, profesor oboru potravin a lidské výživy z Univerzity v Newcastlu. Např. půl litru plnotučného biomléka poskytuje asi 16 % (39 mg) doporučeného denního příjmu omega-3 mastných kyselin, zatímco konvenční mléko poskytuje pouze 11 % (25 mg).
Vyhnout se přebytku i nedostatku jódu v mléce je výzva
Konvenční mléko má o celých 74 procent více esenciálního jódu než biomléko.
Obsah jódu je ve většině potravin nízký, kromě mořských ryb a plodů moře, a proto Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) doporučuje fortifikaci stolní soli. Sůl fortifikovaná jódem se tak běžně využívá ve výživě dobytka ke zvýšení jeho obsahu v mléce, a to v konvenční i ekologické produkci. Zjištěný vyšší obsah jódu v konvenčním mléce (o 74 % více jódu než biomléko), je důležitou informací zejména pro spotřebitele v zemích, kde se jodizovaná stolní sůl nepoužívá (př. Velká Británie). V USA, Brazílii, Číně a v mnoha evropských zemích, mezi něž patří i Česká republika, kde se sůl jódem běžně fortifikuje, může však zvýšená hladina jódu v mléce při vyšší konzumaci mléčných produktů zvýšit riziko jeho nadměrného příjmu. „Mezi nedostatkem (<140 µg/den) a přebytkem jódu (> 500 µg/den) v denním příjmu je relativně úzká hranice, přičemž příliš mnoho jódu ve stravě může vést ke zdravotním komplikacím, například k rozvoji thyreotoxykózy,“ říká Gillian Butler, spoluautorka studie a lektorka výživy hospodářských zvířat na Univerzitě v Newcastlu. Z těchto důvodu Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) navrhl snížení povolené dávky jódu v krmivech pro dobytek z 5 na 2 mg jódu na kg krmiva. Studie ve svá argumentaci uvádí příklad z Velké Británie, kde je doporučován denní příjem jódu 140μg/den (limit se nevzahuje na těhotné ženy, které jej mají vyšší) a více než polovina tohoto příjmu pochází z jiných potravin než z mléka či mléčných výrobků. Výsledky studie dokazují, že už jeden půl litru biomléka pokryje 53% z denní doporučené dávky a půl litru konvenčního mléka až 88% doporučeného denního příjmu.
Biomléko obsahuje o 40 % více konjugované kyseliny linolové (CLA), nižší poměr omega-6/omega-3 mastných kyselin a mírně vyšší koncentrace železa, vitaminu E a některých karotenoidů.
Maso pocházející z ekologické produkce má nižší koncentrace dvou nasycených mastných kyselin (myristové a palmitové), jejichž výskyt je spojován s vyšším rizikem kardiovaskulárních chorob.
Studie ukázala, že žádoucí složky tuku obsažené v biomléce souvisí s venkovní pastvou a nízkým obsahem koncentrovaných krmiv ve výživě dojnic, tak jak ukládají standardy ekologické produkce.
Studie zahrnuje také výsledky z několika kohortních studií, které potvrzují, že u matek a dětí konzumujících biomléko, mléčné biopotraviny a biozeleninu byl zaznamenán snížený výskyt některých onemocnění, jakými jsou například ekzémy a vrozené vady u dětí a preeklampsie u matek.
„Lidé si vybírají biomléko a bio maso ze tří důvodů: zlepšení welfare zvířat, positivní dopad ekologické produkce na životní prostředí a přesvědčení o zdravotních benefitech. Stále víme však málo o vlivu bioprodukce na nutriční kvalitu, proto jsou tyto dvě studie potřebné,“ říká Carlo Leifert, profesor Univerzity v Newcastlu. „Některé ze zjištěných rozdílů jsou způsobeny rozdílnou intenzitou ekologické produkce, venkovním chovem či pasením dojnic a masného skotu, díky čemuž má mléko a maso vyšší obsah žádoucích mastných kyselin, jako jsou omega-3, a nižší obsah těch, které mohou vést k srdečním chorobám a dalším chronickým nemocem.“
Další důkazy o zdravotních benefitech biopotravin
Práce navazuje na výsledky předchozí srovnávací studie „Higher antioxidant and lower cadmium concentrations and lower incidence of pesticide residues in organically grown crops: a systematic literature review and meta-analyses”, publikované v roce 2014 také v British Journal of Nutrition. Ta poukázala na to, že ekologicky produkované plodiny a biopotraviny z nich vyrobené obsahují až o 60 % více antioxidantů než konvenční a mají nižší obsah toxických kovů a kadmia.
Potřeba dalších výzkumů
„Ukázali jsme bez jakýchkoliv pochyb, že existují rozdíly ve složení konvenčních potravin a biopotravin. Tři existující studie o plodinách, mase a mléce naznačují, že přechod ke konzumaci ekologického ovoce, zeleniny, masa a mléčných výrobků může poskytnout významně vyšší příjem antioxidantů a omega-3 mastných kyselin” komentuje aktuální výsledky Carlo Leifert. „V současné době existuje stále málo studií na to, abychom mohli provádět srovnání. Potřebujeme podstatně více dobře navržených studií a průzkumů, než budeme moci přesně odhadnout rozdíly ve složení masa různých hospodářských zvířat a mnoha nutričně významných látek jako jsou vitamíny, minerální látky, toxické kovy či rezidua pesticidů. Nicméně, fakt, že několik kohortních studií naznačuje vazbu mezi spotřebou biopotravin a pozitivním dopadem na zdraví, je jasným důkazem, proč je tak důležité dále studovat dopad způsobu produkce našich potravin na lidské zdraví.“
Autoři studie dále zdůrazňují, že bylo dosud prováděno pouze malé množství studií porovnávajících konvenční a ekologickou produkci a že i významné výsledky nesou vysokou hladinu nejistoty. Současně vítají na toto téma jakékoliv pokračování ve veřejné a akademické diskuzi.
Zdroj: webové stránky svazu Pro-bio, 18. únor 2016
potažmo
Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství