SCOTLAND 2010
SKOTSKÝ NÁHORNÍ SKOT – VÝPRAVA DO ZEMĚ PŮVODU
na začátku listopadu 2010 jsem se ještě s dvěmi dalšími chovateli Highlandů vypravila letadlem přes letiště Doncaster do útulného penzionku Craigend B&B asi 40 km jižně od Glasgow. Paní Scott nás přivítala se snídaňovým jídelníčkem v češtině, který sama připravila s pomocí „googlu“.
První naše návštěva byla na farmě nedaleko Kilmacolmu, západně od Glasgow. Na farmě o velikosti cca 250 ha chovají Highland cattle a ovce. Farma byla donedávna v programu ekologie, ale vzhledem k problémům s parazity, a proto, jak nám sdělili, že ve Velké Británii jsou povoleny v ekologii jen některé odčervovací přípravky, které nebyly dostatečně účinné, vrátili se před osmi měsíci zpět ke konvenčnímu hospodaření. Odčervují přípravkem, který zavádějí sondou do žaludku, ale také používají polévací přípravky „Pour On“ (Dectomax). Ohrazenky jsme viděli převážně z pletiva s přídavným horním drátem s elektrikou, někde se zavěšenou kontrolkou ukazující, zda prochází proud, nebo je velmi častý i ostnatý horní drát bez elektriky. Na převážně vlhkých pastvinách mají největší problémy se sítinou (trvalá, hustě trsnatá 30 až 120 cm vysoká dužnatá rostlina).
Telata odstavují kolem šestého měsíce a okamžitě je přikrmují granulovým startovacím krmivem. Aby docílili větších komerčních přírustků, zkoušejí překřižovat zvířata pro jatka v první generaci Highland cattle s Shorthornem a v druhé generaci s Aberdeen angusem. Slibují si od toho, že si kříženci ponechají ideální vlastnosti plemene Highland (otužilost, možnost přežívat v drsných podmínkách skotské Vysočiny, lehké porody…….), a že zároveň dosáhnou větších přírůstků.
Základní stádo Highland cattle si samozřejmě ponechávají a rozšiřují je o vybrané kusy. Zaměřili se zvláště na udržení genetického potenciálu černých zvířat Highland. Velký zřetel (a to jsme pak slyšeli i na ostatních farmách) kladou na to, aby zvířata byla klidná a dobře se s nimi manipulovalo. Zvířata, která nemají povahu dostatečně klidnou, raději vyřazují. Ve stádě skenují březost krav ultrazvukem, a pokud nastane problém se zabřeznutím, rovněž zvíře vyřadí. K manipulaci s dobytkem částečně využívají pastevecké plemeno psů Border-collie. Zájmem farmy je zároveň přispět k zachování „divokého života“ a poskytnutí prostředí pro zvláště chráněné druhy ptactva (skřivan, lejsek šedý, koliha, konopka, čejka a další).
Odpoledne jsme se zastavili ještě na malém hospodářství nedaleko městečka Jackton.
Následující den byla na programu farma pana Toma Thomsona a po té návštěva nedalekého malého řeznictví, které se specializuje v hovězím na maso Skotského náhorního skotu. 
Pan Thomson hospodaří přibližně na 500 ha, z toho je asi polovina v přírodním parku, který navštěvuje široká veřejnost, takže je nezbytně nutné, aby zvířata byla klidná a neplašila se. Hospodaří sám, jen mu vypomáhá jeho otec, kterému je přes sedmdesát let a který byl v letech 1963-1964 předsedou klubu chovatelů Highland cattle. Manželka je učitelkou na druhém stupni základní školy. Ani on nehospodaří v režimu ekologie, přestože plochy parku by se za takové daly považovat. Telata odděluje v šestém až sedmém měsíci, převede je na „lepší“ pastvu a přikrmuje. Takto ušetří, protože kdyby je nechal společně s matkami, musel by poskytnout stejné podmínky i jim. Má tři plemenné býky, které dává do stáda během června až srpna. Pak je zase oddělí a nechává společně stranou. Mladé býčky kastruje přibližně v listopadu, tudíž ve věku kolem osmi měsíců. Zvířata poráží, když dosáhnou stáří 24-26 měsíců. Experimentuje také s překřížením v první generaci s Shorthornem a v druhé se Simentálem. Přináší to podle jeho slov výhodu v tom, že když mají zvířata o něco větší přírustky, může je dát na jatka dříve (v cca 18-20měsících) a nemusí s nimi jít do dalšího zimního období. Maso kříženců není tak dobře ohodnoceno, jako maso Skotského náhorního skotu (asi o 5% méně), ale na druhé straně ho vyprodukuje více. Pan Thomson si nechal udělat rozbor trávy (tedy ne půdy) a na jeho základě nechal namíchat vhodné minerální lizy, aby tak přizpůsobil minerální lizy co nejlépe potřebám skotu. Zajímavé je, že přidávají do lizu i česnek, který pak pomáhá zvířatům odpuzovat hmyz. Také tento farmář skenuje ultrazvukem březost u krav a nezabřezlé vyřazuje. Když provádí zákroky (skenuje, odčervuje), vodí celé stádo na pět kilometrů vzdálenou farmu. Odčervuje dvakrát ročně, na jaře a na podzim, injekčně a polévacím přípravkem. Plemenní býčky u Highland cattle vybírají přibližně od 14 měsíců do dvou let jejich věku. Pan Thomson je činný i ve svazu chovatelů Highland cattle a jezdí hodnotit zvířata Skotského náhorního skotu nejen po Británii, ale např. i do Dánska, Finska nebo Německa. Řídí se mottem: „ Chov pro kvalitu, otužilost, dlouhověkost“.
V řeznictví R.Mc Dougall Butchers se zaměřují, jak již bylo řečeno, kromě skopového a vepřového speciálně na tradiční hovězí z Highland cattle (Highland Beef). 
Maso nechávají ve čtvrtích vyzrát při teplotě 0-5°C po dobu 14-21 dní. „Jen“ 14 dní nechávají vyzrát přední čtvrti a části, které nejsou tak silné, tedy pupek, ten oddělí dříve, ostatní zůstane v chladicím boxu 21 dní. Lůj zpracovávají do klobás ale i do „Haggis“, skotského národního jídla, které připomíná něco mezi tlačenkou a paštikou a vyrábí se ze skopových a jehněčích vnitřností a ovesných vloček. Lůj přidávají i do mletého masa, které nabízejí buď s lojem nebo bez loje. Zákazníci si mohou koupit i připravené odblaněné libové kousky Highland Beef „Dice“na přípravu například oblíbeného jídla „Steak Pie“.
V neděli jsme podnikli výlet na západní pobřeží Skotska a zastavili se na útesu pobřeží na zámku Culzean Castle nedaleko Ayru. Na zpáteční cestě jsme projeli napříč přírodním parkem Galloway.
V pondělí jsme se dostali nejdále od našeho „hnízda“, na farmu vzdálenou asi 100 km severně od Edinburghu, asi 40 km severně od Perthu, v blízkosti městečka Blairgowrie.
Zde byly podmínky pro chov dobytka nejdrsnější, jaké jsme na své výpravě viděli. Výška této oblasti se pohybuje okolo 1200 stop tedy asi 370 m nad mořem, přesto zde již ležela nízká vrstva sněhu. Pastviny tvoří převážně vřesoviště a sítina. Chovatelským záměrem této farmy je mít dvě stáda Skotského náhorního skotu. Červené (zrzavé) a černé, aby uspokojili přání každého zákazníka. Dobytek chovají asi na 500 ha a mají kromě hebridských ovcí (Hebridean sheep) asi 120 kusů zvířat Skotského náhorního skotu a od roku 2005 menší stádo belted Galloway. Zvláštností plemene hebridských ovcí je, že mají čtyři i více rohů. Je to malé nenáročné plemeno, které se před rokem 1750 ve Skotsku vyskytovalo hojně, ale pak ho vytlačila plemena většího rázu. Hebridské ovce spásají nepříjemný plevel a stejně jako Skotský náhorní skot si vystačí s chudší pastvou. Ne nepodstatnou činností farmy je chov bažantů pro lov (cca 20.000 ks/rok). Zvířata Skotského náhorního skotu se zde prodávají buďto jako plemenná nebo na jatka. Dozvěděli jsme se, že zpeněžit zvířata na jatkách je pro ně skoro výhodnější, než je prodávat jako plemenná. Nedávno na farmu zakoupili výhodně i jednoho býka plemene Shorthorn na překřížení a budou to zkoušet i tímto směrem. Na jatka dávají zvířata v cca 30-35 měsících. Povinnost provádět zkoušky na BSE v Britanii prý již odpadla. Ve čtvrtích dosahují hmotnosti asi 250-290 kg/ks. Maso nechávají vyzrát 21-29 dní při teplotě asi 2°C . Jalovice připouštějí nejdříve ve 24 měsících až ve třech letech podle jejich vzhledu a hmotnosti. S paznehty problémy nemají díky kamenitému terénu. Podnebí na východním pobřeží je podstatně drsnější než na západním, to jsme si ostatně sami vyzkoušeli. Na naši otázku na podnebí nám bylo odpovězeno, že na ostrově Mull, kde je chov Highland cattle rozšířený, jsou podstatně lepší podmínky, ale na skotské Vysočině je klima prý obdobné, ne-li ještě drsnější. Nepříjemný je déšť a hlavně silný vítr. Sníh leží asi 3měsíce. Teploty však zde neklesají pod minus 40°C, jak bylo chybně uvedeno v jednom českém článku a další to přejímají. Podle zkušenosti zdejšího chovatele z praxe je práce s Highland cattle podstatně jednodušší než s Galloway. Jsou klidnější a lépe se s nimi vychází. Nedávno se i na této farmě vyvázali z ekologického zemědělství. Nepřinášelo to podle nich ekonomický efekt. Odčervují jedenkrát ročně, s červy nemají takové problémy. Přikrmují od listopadu do května. Spolupracují se společností, která dodává hovězí maso na farmářské trhy a provozuje i „bedýnkový“ prodej. Maso prodávají také ve čtvrtích nebo půlkách.
Poslední den jsme zamířili na farmu nedaleko od Stirlingu (SZ od Edinburghu). Na této farmě se nám snad líbilo nejvíce. Manželé Barkerovi kromě toho, že jsou oba výtvarníci (paní Barkerová maluje obrázky, samozřejmě i s tématikou Skotského náhorního skotu) chovají zvířata s velkou péčí. Mají bohužel jen málo plochy, nyní jen kolem 10 ha, dříve však obhospodařovali podstatně více.
Nemají žádný traktor ani jinou zemědělskou techniku – v tomto jsou závislí na službách – přesto nyní chovají kolem třiceti zvířat. Býčky kastrují, nejsou ekologickým hospodářstvím, přikrmují. Kontakt se zvířaty udržují vyčesáváním kartáčem. Tito chovatelé kladou rovněž důraz na to, aby bylo stádo klidné. Pokud tomu některý kus neodpovídá, vyřadí ho. Když jsme na farmu přijeli, byla zvířata zrovna připravena k odběru krve v hale z jedné strany otevřené a s podestlanou slámou. Slámu kupují. Po odběru krve budou telata oddělena a matky zase vypuštěna na pastvinu.
Maso je po zpracování rozporcováno na malé balíčky (vaničky) o dvou až čtyřech porcích. Bakerovi je sami prodávají na farmářských trzích. Balíčky přepravují v polystyrénových přepravkách s ledem. Na trzích si pronajímají stánek. Co se nestačí prodat, zmrazí v mrazničce. Rádi by si ještě zařídili kuchyň, kde by mohli připravovat další produkty z masa, jako například tradiční „Pie“.
Shrnutí:
– Chov plemene Highland cattle a nutný rozvoj jeho plemenného materiálu, který probíhá jak ve Skotsku, tak na kontinentu, lze jednoznačně pojmenovat a zařadit jako základnu chovného materiálu pro chov masného skotu výrazným extenzivním způsobem.
– Velmi nutný je důsledný výběr zvířat do plemenného chovu, a to nejen býků, ale i jalovic, s patřičným sledováním jejich mateřské linie a dalších vlastností, které jsou pro tento skot charakteristické a žádoucí.
– Připouštění jalovic probíhá zásadně nejdříve až ve 24. měsíci dle jejich fyzické kondice, tělesného rámce a hmotnosti.
– Odstavení telat probíhá ve Skotsku cca po 6 měsících; aby se zlepšily krmné podmínky pro telata, používá se granulovaného krmiva a přesouvají se na lepší pastviny. Skotsko se vyznačuje vysokými srážkami, v některých oblastech Skotska výrazně horší kvalitou krmiva, než v podmínkách naší zemědělské výroby v horských a podhorských oblastech.
– Jatečná zvířata jsou většinou ve věku 24 – 35 měsíců, ve váze masa na háku cca 250-290 kg, což odpovídá i našemu standardu, a to bez příkrmu granulovaného krmiva v českých podmínkách.
– Zrání masa probíhá 14 – 29 dní v teplotě 0 – 5°C dle konkrétního druhu masa.
– Cena masa je cca o 5-10% vyšší než ostatního masného skotu. Vyšší cenu má maso i pro přímé zákazníky při prodeji přímo z farmy. Ti umějí kvalitu tohoto masa ocenit a vracejí se k němu.
– Highland cattle a jeho čistý chov je dále využit jako základna vlastností extenzivního chovu masného typu pro možnost křížení až do generace F2 jinými masnými plemeny, tak aby i tito potomci nemuseli přejít na intenzivní způsob chovu, udrželi si vlastnosti Highland cattle a tyto celé generace F2 pak byly využity jatečným způsobem (kde u generace F1 (býk Shorthorn) je přírůstek na váze cca 15-20% při věku porážky cca 20 měsíců, údaje o generaci F2 (plně jateční – křížení Angusem, Simentálem – nebyly na daných farmách k dispozici). Tento způsob pak výrazně zefektivňuje chov Highland cattle jako extenzivního plemene v podmínkách, které jsme viděli, ale za předpokladu velké, kvalitní a naprosto geneticky čisté základny tohoto Skotského náhorního skotu.
Naše poslední, neméně důležitá zastávka, byla ve Stirlingu, kde se kromě velké zříceniny hradu nachází nově vystavená aukční hala pro dobytek. V jejích přilehlých prostorách má sídlo Asociace Highland cattle (The Highland Cattle Society). Navázali jsme zde kontakt a nyní bude záležet na nás, jak ho dokážeme v rámci našich farem a ČR využít.
*
*
*
Více fotografií z návštěvy skotských chovů naleznete zde
Obrázky si můžete pustit jako prezentaci (link vlevo) a upravit jak velikost, tak rychlost zobrazování nahoře na liště v otevřené fotogalerii.
*
*
Náš článek uveřejnil zpravodaj Českého svazu chovatelů masného skotu (ČSCHMS) číslo 4/2010, který vyšel v prosinci 2010.
