HIGHLAND-CATTLE na farmě FARIM, s.r.o.

Skotský náhorní skot na šumavské ekologické farmě

nejen HIGHLAND

/aneb zajímavosti z okolí/

turistika_490
.
.

Památný strom, buk lesní/ FAGUS SYLVATICA

pam.strom_200_462
obvod kmene ve 130cm : 385cm
výška stromu : 18m
stáří stanoveno odhadem na 200let
větvení ve výšce 600cm
průměr koruny : 20m
katastrální území Úbislav,č.p.513/5
měřeno v roce 1971

Tento památný strom najdete na okraji obce Úbislav u cesty směrem do Tejmlova. Poznáte ho kromě jeho vzhledu podle označení tabulkou “Památný strom”. Je vyznačen i v turistických mapách.kura42_268_192
buk41_234_309buk30_234_309
buk40_490
.
.

Měsíční kámen/ MENHIR

Po růžové značce Cesty za poznáním, ev. po silnici směrem Strašín/Sušice se z Javorníku po dvou kilometrech dostanete k Měsíčnímu kameni. Měsíční kámen je v umělé poloze, do které byl pravděpodobně v prehistorii postaven a jde tedy o menhir. Výraz menhir je keltský (zrovna tak jako původ skotu Highland) a znamená vztyčený kámen. Menhiry náležely k takzvaným megalitickým stavbám (obdobně jako Stonehenge ve Velké Británii), které vznikaly koncem pravěku po celém světě, nejvíce však v západní Evropě, severní Africe a západním Středomoří. Jejich účel souvisel s kultovními a praktickými potřebami tamějších osídlení. Tvar měsíčního kamene je ve srovnání s většinou menhirů netypický, přesto však v Čechách existují podobné. Název kamene je mimo jiné zvolen podle uměle vyznačeného půlměsíce na jeho západní straně. (Oko menhiru)

Mesicny_kamen_490
MK168_233MK300_233
.
.

Spisovatel Karel Klostermann

Javorník a okolní krajinu rád navštěvoval spisovatel Karel Klostermann (1848-1923). Situoval sem také děj řady svých románů a povídek. Byl iniciátorem myšlenky vybudovat na vrcholu Javorník rozhlednu. V obci Javorník ho připomíná jeho památník.
Narodil se 13.2.1848 v hornorakouském Haagu, oba rodiče však pocházeli ze Šumavy. Dětství prožil převážně v Sušici, Štěkni a Žichovicích. Později Klostermannova rodina žila v Kašperských Horách.
Hodně cestoval, nejraději však pobýval na Šumavě a v Pošumaví. Literární dráhu začal německy psanými povídkami uveřejňovanými v časopisech a knížkou “Böhmerwaldskizzen”. Další knížky již psal převážně v češtině. Napsal na 160 českých povídek a románů.
Nejznámější romány a povídky z prostředí Šumavy jsou:
-Ze světa lesních samot (1891)
-V ráji šumavském (1893)
-Skláři (1896)
Klostermann_490
.
.

Královský kámen

Královský kámen (také Královák) je jedním z vrcholů Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání.
Na západ od Královského kamene horský hřbet pokračuje vrchen Ždánovem (1064,5) a Chlumem (962,4) . Nejvyšší horou Javornické hornatiny je blízký Javorník (1065,7) s Klostermannovou rozhlednou. Od Královského kamene je oddělen Krankotským sedlem (992).
Na vrcholu Královského kamene vystupuje kulový skalní útvar tvořený skalní hradbou a mrazovými sruby. Pod skalami se kdysi vyskytovaly četné kamenné proudy a kamenné moře. Z vrcholu skalní hradby býval daleký rozhled na velkou část Šumavy a Šumavského podhůří (Javor-Grosser Arber, Roklan, Šumavské hřbety v okolí Černé hory u Kvildy, výhled na Sušicko a Horažďovicko).
001_490
Ve stěně blízského mrazového srubu je jako nika vytesán velký skalní oltář se svatými obrázky a německým nápisem, datován rokem 1899. Opodál se nachází historický mezník s letopočtem r.1752. Vrchol Královského kamene je křižovatkou značených turistických cest a je také jedním ze zastavení okružní značené turistické “Cesty za poznáním”.
KK_234_309KK008_234_309
Ke Královskému kameni se váže řada pověstí. Podle jedné se zde ukryl panovník prchající před Švédským vojskem. Podle jiné zde stával mocný hrad, v němž mocichtiví služebníci zabili svého krále a ten je, než skonal, za to proklel. Vysvobodit je (a získat bohatství) může ten, kdo najde jeden den po dni svaté Barbory čarovnou bylinu.
KK006_490
.
.

Nebe, Peklo, Ždánov

Ždánov- zaniklá osada Ždánov se nacházela na dnešní cykloturistické, resp. lyžařské trase mezi Javorníkem a Kašperskými Horami.
Vznik osady se spojuje s hornickou činností ve středověku. Po určitou dobu vesnice patřila k Žichovickému panství Lamberků. Žichovické panství potřebovalo naléhavě pro svůj veliký lesní majetek lesní dělníky a dalo jim, aby se tady usadili, kousek pozemku ke stavbě skromného obydlí. Také jim poskytlo peníze a materiál ke stavbě. Osídlenci pak museli vykonávat všechny jim přidělené lesní práce, mohli chovat kozy, drůbež a drobný dobytek, stejně tak si přinést z lesa trávu a odpadové dřevo. Nedaleko stojící statek Höllhof - Peklo jim pronajímal podle potřeby kousek pole, na kterém pěstovali brambory a červené a bílé zelí. Časem osadníci chovali i krávy a stávali se nezávislými. V létě pracovali jako sezonní dělníci, většinou jako zedníci v cizině a v zimě se živili jako dřevaři. Okolo roku 1900 si pronajímali od Žichovického panství pole a louky. Od třicátých let pracovala většina obyvatel Ždánova v kašperskohorských fabrikách. Vedle práce v továrně obdělávali své pozemky. Statek Peklo jim půjčoval koňské spřežení a povozy za pomoc při sklizni. Tím, jak se zlepšovaly sociální podmínky obyvatel Ždánova, se na statku Peklo zvyšovala nouze o zemědělské pracovníky. Bylo stále obtížnější je získávat, musela se nakupovat zemědělská technika.
mapa_490.221.oz
Na Ždánově pracoval švec, až do dvacátých let minulého století fungoval obchod s prodejem piva a tabákového zboží, dočasně i hostinec. U Vimperské silnice stával pěkný hotel Winkelbauer s jehož stavbou bylo započato 1869. U hotelu bývala autobusová zastávka na trase Kašperské Hory - Vimperk.
Nebe- bývalá hájenka Nebe (německy Himmelreich) je nejvýše položeným domem Kašperských Hor. Nebe bývala jakýmsi protějškem statku Höllhof- Peklo, ležícího na opačné straně kopce Chlum (962m). V současné době se v bývalé hájence Nebe nachází penzion Nebe.