Právě vyšlo…a jaro začalo…
Minulý týden vyšel a byl rozesílán Zpravodaj ČSCHMS (Český svaz chovatelů masného skotu) pro jaro 2011, v kterém je pojednání o naší farmě.
(již jsme se zmiňovali, že se připravuje)
***
Výběr z článku zpravodaje:
U nás se krávy mají dobře
Farmu manželů Míchalových najdeme v osadě Tejmlov na úpatí šumavské hory Javorník.
V nadmořské výšce kolem 900mn.m. se zde pase skot, který se v zemi svého původu již přes 200 let záměrně uchovává v původní formě. Stejně jej udržují i jeho čeští chovatelé, o nichž bude řeč. Váží si a obdivují jeho přírodní instinkty a přirozenou houževnatost.
Byla to láska na první pohled. Plemeno highland neboli skotský náhorní skot Míchalovi poprvé spatřili počátkem osmdesátých let na dovolené ve Skotsku.
***
S chovem masného skotu highland začali v roce 1997. Základní stádo bylo vystavěno na importech z Bavorska a Jižního Hesenska, kde začínající chovatelé našli zvířata odpovídající původní charakteristice plemene. Vybrané kusy měly velký podíl krve ze země původu, Skotska. Po šesti letech následoval další a zatím poslední dovoz několika krav a jalovic.
***
Při výběru zvířat na farmu v Tejmlově byla kromě původů a kondice zvířat zohledňována též jejich barva. Toto plemeno má totiž několik barevných rázů, které chtěli mít Míchalovi ve svém stádě zastoupeny. A podařilo se. K vidění jsou zbarvení od blond přes červenou (zrzavou), brindle (žíhanou červenohnědou) černou až po dun (šedobéžovou). Jejich rozmanitost se hezky vyjímá v přírodním prostředí přirozených pastvin a působí, jakoby se zde pásly odjakživa.
Od začátku působení patří farma do ekologického systému hospodaření. Důvodem této volby nebyly dotace, ale životní styl, který vyznávají.
V současné době Míchalovi obhospodařují kolem 40ti hektarů.
***
Počet 15 matek základního stáda je konečný. ,,Na rozsah pastvin v horské oblasti je z hlediska výživy odpovídající. Nemám obavu o budoucnosti plemene highland vzhledem k vysoké kvalitě jejich masa, která je oceňována zejména i gurmány“ říká pan Míchal. Rostoucí potenciál obchodu s plemennými zvířaty mají v tomto ohledu východní země a poptávka z těchto zemí je čím dále častější. Do masné produkce ve větším měřítku se zatím pouštět nechtějí, na to mají ke všem svým chovancům příliš osobní vztah. Stádo mají spíše jako rodinu. Každý kus má své jméno a přesně známý svou povahou, původem i potomky. Brakace se neprovádí. Ve stádě se pohybují i 14 až 15ti leté kusy, ale jiný způsob odchodu než přirozenou cestou, nehrozí.
Z farmy FARIM se každý rok prodávají jalovice a plemenní býčci. Poptávka z českých chovů zatím převyšuje nabídku.
Ve stádě, které je rozdělané na dvě menší, působí v přirozené plemenitbě dva býci. Ti též není třeba obměňovat, neboť jejich potomci jsou z větší části prodáváni do jiných chovů. Když si Míchalovi ponechají vlastní jalovice, dají je do stáda k druhému býkovi, aby nedocházelo k příbuzenské plemenitbě. Když prodávají jalovičky a býčky, mohou je nabízet díky původům po dvou různých býcích ve smíšených kolekcích.
Počty chovatelů tohoto plemene v ČR rostou. ,,Ti, kdo si jej vybírají upřednostňují jejich extenzivní vlastnosti (nenáročnost a soběstačnost), využití k spásání chudších pastvin, svahů a v podhorských oblastech“ říká pan Míchal, a pokračuje: ,,Většina se na první pohled do tohoto atraktivního plemene zamiluje, jako my kdysi, mnozí si od nich slibují zatraktivnění okolí penzionu či jiné provozovny.“ Potenciál zákazníků farmy je tedy rozšířen o tuto, pro jiná plemena atypickou poptávající skupinu.
Nenáročnost plemene nevyžaduje žádné zvláštní vybavení ani výživu. V zimě se zvířata zdržují v prostoru zimoviště, kde jsou umístěna přenosná krmiště na senáž a seno, mají zde i přístup k napajedlům s vodou která protéká, tudíž nezamrzá. Díky velmi dobré toleranci k mrazivému počasí a sněhu není v tomto období přístřešek potřeba. Ten by se hodil spíše na léto, kdy se zvířata potřebují skrýt před sluncem, což je zatím řešeno výsadbou jednotlivých stromů (solitérů) a aleje.
***
Nití celého rozhovoru je nadšení a vřelý vztah k odchovávanému plemeni. Pan Míchal vypráví o tom, jak je pro něj neustálým přínosem pozorování přírodních instinktů, kterými tato záměrně nešlechtěná zvířata oplývají. Od hierarchických struktur, přes obranné reflexy po chování při špatném počasí… Paní Míchalová s úsměvem dodává, že ,,jedinou prací chovatele highlandů je chodit a počítat narozená telata.“ Čímž dokresluje jeho soběstačnost. U porodů se neasistuje, maximálně se vypomůže, když má tele problémy s pitím.
Výstav se Míchalovi neúčastní. Pro toto velmi přírodní plemeno je převoz na takovou akci více stresující záležitostí než pro ostatní plemena.
A plány do budoucna?
***
Manželé by rádi působili tak, jako doposud a tak dlouho, co to půjde. A nemyslí jen na sebe. V chovu highlandů navázali při nedávné návštěvě kontakt s asociací chovatelů ve Skotsku a sami se aktivně podílí na činnosti klubu chovatelů tohoto plemene u nás.
***
Přejeme jim v jejich činnosti hodně štěstí!
O skotském náhorním skotu a dění na farmě FARIM se více dozvíte na www. highland-cattle.eu
zdroj textu: Zpravodaj Českého svazu chovatelů masného skotu, ročník XVIII., březen 2011, číslo 1, autorka Jana Řehořová
