Tipy, rady, návody
Jak uplést ze 14 prutů velikonoční pomlázku s košíčkem
Připravte si 14 vrbových proutků bez vedlejších větviček, pokud možno stejné délky a síly. 8 bude na pomlázku, 6 na košíček. Proutky na košíček mohou být tenčí i kratší. Nevybírejte přehnaně silné a dlouhé pruty, přinejmenším ze začátku, než se naučíte.
Tip: na svázání pomlázky, nahoře i dole, si rozřízněte po délce tenší proutek. Takto vytvořený pásek je pružnější, než kdybyste svázali nerozříznutým proutkem.
1) Všech 14 proutků si pevně svažte připraveným páskem. Aby se neuvolnil, na začátku a na konci pásek protáhněte mezi svazkem prutů a nakonec utáhněte.
2) 6 proutků na košíček sklopíte v kruhu rovnoměrně, od základních 8 prutů ven.
3) Začněte plést košíček: přeložíte 1 prut přes dva (pro praváky ve směru hodinových ručiček), tím se dostane 1.prut na 3. místo. Dále pokračujete posledním prutem (proti směru hodinových ručiček) před prutem přeloženým a zase přeložíte přes dva. Tak pokračujete stále dokola. Se základními 8 pruty zatím nic neděláte. Ty tvoří jen jádro košíčku.
Tip: Pruty hodně utahujte, tím bude výsledek dokonalejší. To platí i později při pletení základu pomlázky.
4) Až proutky, z kterých košíček pletete budou spleteny, konce znovu protáhnete mezi svazkem hlavních 8 prutů křížem napříč a utáhněte. Tím je košíček dokončen
5) Nyní přistupte k pletení hlavní pomlázky. Pruty uchopíte tak, abyste měli 4pruty naskládané naplocho v levé ruce a 4pruty v pravé. Ze začátku hned úplně na plocho zřejmě nebudou, ale později se lépe srovnají. Pruty je dobře držet pevně v rukou, roztahovat do stran a hodně utahovat.
Začneme vnějším prutem z pravé čtveřice. Přeložíme vrchem a vložíme doprostřed mezi čtveřici levých prutů (mezi dva a dva). Prut, s kterým právě pracujeme, vrátíme zpátky zadem ke své (v tomto případě pravé ) čtveřici ale na pozici vnitřní.
Tak pracujeme obdobným způsobem s vnějším prutem z levé čtveřice. Horem prohodíme mezi pruty pravé čtveřice a vrátíme spodem k levé čtveřici na vnitřní pozici.
Tip: Kontrola, po ukončení práce s prutem musíme mít vždy 4pruty vlevo a 4pruty vpravo.
Nakonec jen pomlázku nahoře pevně svážeme připraveným páskem, ořežeme nebo ostříháme zahradníma nůžkama vyčnívající konce proutků a pomlázka je hotova.
Můžeme ještě vyzdobit pentličkami, i když v některých krajích je zvyklostí, že pentličky navěšují až ti, ke kterým se přijde na koledu.
Obdobně můžeme uplést i pomlázku bez košíku. Pak pleteme z 8 proutků.
Tip: Nebojte se pustit do pletení pomlázky s košíkem! Je efektní a není tak složité jak se na první pohled může zdát. A tím, že se oplete spodní část hlavních prutů, kde jsou pruty nejméně ohebné, si usnadníte práci s pletením a pomlázka je delší.
zpět na seznam
Přírodně obarvená velikonoční vajíčka
Pro všechny, kdo si chtějí jednoduše a efektně a navíc ještě na přírodní bázi obarvit velikonoční vajíčka máme tip:
Budete potřebovat:
vajíčka (lépe s bílou skořápkou, ale lze i s hnědou)
vnější šlupky od cibule
jarní kvítí a lístky
staré silonové punčochy, gázu nebo síťky od ovoce nebo zeleniny
niť nebo tenký provázek, nůžky
Barvit budeme na principu batiky na zlatovou barvu, kterou získáme vložením vnějších šlupek (čím více, tím lépe) od cibule do vody, v které vajíčka budeme vařit.
Kvítka a lístky, které z jara už všude najdeme, přiložíme k vajíčku a fixujeme buď starou punčochou, gázou nebo síťkou od zeleniny. Pakliže použijeme síťku, získáme navíc ještě efektní vzor síťky. Dobře přitáhneme a uvážeme. Aby se nám lépe pracovalo, můžeme kvítka „přilepit“ na skořápku trochou bílku.
Takto připravená vajíčka vložíme do hrnečku s vodou a šlupkami od cibule. Vaříme cca. 10minut na tvrdo.
Po té vyjmeme, síťku nebo punčochu rozstříhneme, vajíčko osušíme a potřeme trochou omastku aby se lesklo. Dobře lze k tomuto účelu použít papír v kterém bylo zabaleno máslo.
A koledníci mohou přijít!!
zpět na seznam
Jak určit pohlaví u kotěte
Určit pohlaví u kotěte není tak zcela jednoduchá věc. Někdy se mýlí i veterináři. Nejlépe se pohlaví kočiček určuje hned po narození nebo pak po 5.týdnu života.
Kočičky (female) mají vulvu a konečník (anus) poměrně blízko u sebe, vulva má tvar čárky, konečník je blíže k ocásku. Kocourci (male) mají pak penis a konečník dále od sebe, varlata jsou ještě zcela nepatrná, ale musí na ně být místo… Varlata jsou zřetelná až po 5.týdnu věku kocourka.
Nejvíce omylů vzniká, pakliže jsou v jednom vrhu koťata jen jednoho pohlaví a není tedy možnost srovnání.
zdroj: internet
zpět na seznam
Doba březosti u krav / předpokládané datum porodu
Krávy jsou březí 285 dní. Pakliže zaznamenáme při přirozené plemenitbě (býk ve stádě), kdy se býk o krávu „uchází“, můžeme si pomocí tabulky jednoduše zjistit předpokládaný den porodu. V levém žlutém rámečku (Angang / Datum) si najdeme nejbližší uvedené datum ke dni, kdy býk připouštěl, v pravém žlutém rámečku (Kühen / 285 Tage) pak předpokládaný den porodu s tím, že přičteme nebo odečteme několik dní, o které se liší datum v levém žlutém rámečku (to proto, že pro zkrácení tabulky není uvedeno všech 365 dní v roce, ale jen každý pátý den). Tabulku můžeme samozřejmě použít i u případné inseminace (tedy spíše pro jiná plemena, než je highland), ale i v dalších sloupcích pro koně (Pferden / 340 Tage), ovce a kozy (Schafen und Ziegen / 154 Tage) a prasnice (Schweinen / 115 Tage)
zpět na seznam
Prokázané rozdíly mezi konvenční a BIO produkcí
Často je kladena otázka, zda BIO produkce je také zdravější.
Kromě toho, že hospodaření v EKO režimu je životní filosofie a že nejde jen o zdravější produkty ale i o přístup k přírodě a její zachování pro budoucnost, prokázaly nyní seriózní studie publikované ve Velké Británii i positivní dopad na zdraví konzumentů bioproduktů. Více se dozvíte z převzaného článku z webových stránek svazu PRO-BIO:
British Journal of Nutrition: Prokázány jasné rozdíly mezi konvenční a bio produkcí mléka a masa
Dvě studie zaměřené na porovnání konvenční a bio produkce mléka a masa aktuálně publikované v prestižním British Journal of Nutrition opětovně potvrdily kvalitativní rozdíly mezi bio a konvenční produkcí.
Studie prokázaly rozdíly zejména ve složení mastných kyselin, v koncentracích základních minerálních látek a antioxidantů ve prospěch bioprodukce a dále výrazně větší obsah jódu v konvenčním mléce.
Mezinárodní tým v čele s profesorem Carlo Leifertem z Univerzity v New Castle (Velká Británie) analyzoval data z celého světa, konkrétně srovnání 196 publikací zaměřených na mléko a 67 publikací zabývajících se hodnocením masa. Z výsledků systematické studie, která je největší svého druhu na světě, vychází najevo jasné rozdíly mezi masem a mlékem původem z konvenční a ekologické produkce.
Nejdůležitější zjištění:
• jak biomléko, tak bio maso obsahovaly o cca 50 % více prospěšných omega-3 mastných kyselin než konvenční produkce
• ekologicky vyprodukované maso obsahovalo nižší koncentrace dvou nasycených mastných kyselin (myristové a palmitové), které jsou spojené s vyšším rizikem kardiovaskulárních chorob
• biomléko obsahuje o 40 % více konjugované kyseliny linolové (CLA)
• biomléko obsahuje lehce vyšší koncentrace železa, vitaminu E a některých karotenoidů
• konvenčně produkované mléko obsahovalo o 74 % více jódu a ještě více selenu
• Konzumace biomléka a biomasa může zvýšit příjem prospěšných nenasycených mastných kyselin, které nejsou v západoevropském jídelníčku dostatečně zastoupeny
• Biomaso a biomléko obsahuje o 50 % více prospěšných omega-3 mastných kyselin než konvenční produkce.
Omega-3 mastné kyseliny jsou spojovány s redukcí vzniku kardiovaskulárních nemocí, se zlepšováním neurologického vývoje a lepší funkcí imunity. V západoevropském jídelníčku však nejsou tradičně dostatečně zastoupeny, a proto Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje, abychom zdvojnásobili jejich příjem. „Zahrnout omega-3 mastné kyseliny do naší stravy není zcela jednoduché, přechodem z konvenčních produktů na biomléko a bio maso se může jejich obsah ve stravě zvýšit, a to současně bez zvýšení příjmu kalorií a nežádoucích nasycených mastných kyselin,“ komentuje výsledky Chris Seal, profesor oboru potravin a lidské výživy z Univerzity v Newcastlu. Např. půl litru plnotučného biomléka poskytuje asi 16 % (39 mg) doporučeného denního příjmu omega-3 mastných kyselin, zatímco konvenční mléko poskytuje pouze 11 % (25 mg).
Vyhnout se přebytku i nedostatku jódu v mléce je výzva
Konvenční mléko má o celých 74 procent více esenciálního jódu než biomléko.
Obsah jódu je ve většině potravin nízký, kromě mořských ryb a plodů moře, a proto Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) doporučuje fortifikaci stolní soli. Sůl fortifikovaná jódem se tak běžně využívá ve výživě dobytka ke zvýšení jeho obsahu v mléce, a to v konvenční i ekologické produkci. Zjištěný vyšší obsah jódu v konvenčním mléce (o 74 % více jódu než biomléko), je důležitou informací zejména pro spotřebitele v zemích, kde se jodizovaná stolní sůl nepoužívá (př. Velká Británie). V USA, Brazílii, Číně a v mnoha evropských zemích, mezi něž patří i Česká republika, kde se sůl jódem běžně fortifikuje, může však zvýšená hladina jódu v mléce při vyšší konzumaci mléčných produktů zvýšit riziko jeho nadměrného příjmu. „Mezi nedostatkem (<140 µg/den) a přebytkem jódu (> 500 µg/den) v denním příjmu je relativně úzká hranice, přičemž příliš mnoho jódu ve stravě může vést ke zdravotním komplikacím, například k rozvoji thyreotoxykózy,“ říká Gillian Butler, spoluautorka studie a lektorka výživy hospodářských zvířat na Univerzitě v Newcastlu. Z těchto důvodu Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) navrhl snížení povolené dávky jódu v krmivech pro dobytek z 5 na 2 mg jódu na kg krmiva. Studie ve svá argumentaci uvádí příklad z Velké Británie, kde je doporučován denní příjem jódu 140μg/den (limit se nevzahuje na těhotné ženy, které jej mají vyšší) a více než polovina tohoto příjmu pochází z jiných potravin než z mléka či mléčných výrobků. Výsledky studie dokazují, že už jeden půl litru biomléka pokryje 53% z denní doporučené dávky a půl litru konvenčního mléka až 88% doporučeného denního příjmu.
Biomléko obsahuje o 40 % více konjugované kyseliny linolové (CLA), nižší poměr omega-6/omega-3 mastných kyselin a mírně vyšší koncentrace železa, vitaminu E a některých karotenoidů.
Maso pocházející z ekologické produkce má nižší koncentrace dvou nasycených mastných kyselin (myristové a palmitové), jejichž výskyt je spojován s vyšším rizikem kardiovaskulárních chorob.
Studie ukázala, že žádoucí složky tuku obsažené v biomléce souvisí s venkovní pastvou a nízkým obsahem koncentrovaných krmiv ve výživě dojnic, tak jak ukládají standardy ekologické produkce.
Studie zahrnuje také výsledky z několika kohortních studií, které potvrzují, že u matek a dětí konzumujících biomléko, mléčné biopotraviny a biozeleninu byl zaznamenán snížený výskyt některých onemocnění, jakými jsou například ekzémy a vrozené vady u dětí a preeklampsie u matek.
„Lidé si vybírají biomléko a bio maso ze tří důvodů: zlepšení welfare zvířat, positivní dopad ekologické produkce na životní prostředí a přesvědčení o zdravotních benefitech. Stále víme však málo o vlivu bioprodukce na nutriční kvalitu, proto jsou tyto dvě studie potřebné,“ říká Carlo Leifert, profesor Univerzity v Newcastlu. „Některé ze zjištěných rozdílů jsou způsobeny rozdílnou intenzitou ekologické produkce, venkovním chovem či pasením dojnic a masného skotu, díky čemuž má mléko a maso vyšší obsah žádoucích mastných kyselin, jako jsou omega-3, a nižší obsah těch, které mohou vést k srdečním chorobám a dalším chronickým nemocem.“
Další důkazy o zdravotních benefitech biopotravin
Práce navazuje na výsledky předchozí srovnávací studie „Higher antioxidant and lower cadmium concentrations and lower incidence of pesticide residues in organically grown crops: a systematic literature review and meta-analyses”, publikované v roce 2014 také v British Journal of Nutrition. Ta poukázala na to, že ekologicky produkované plodiny a biopotraviny z nich vyrobené obsahují až o 60 % více antioxidantů než konvenční a mají nižší obsah toxických kovů a kadmia.
Potřeba dalších výzkumů
„Ukázali jsme bez jakýchkoliv pochyb, že existují rozdíly ve složení konvenčních potravin a biopotravin. Tři existující studie o plodinách, mase a mléce naznačují, že přechod ke konzumaci ekologického ovoce, zeleniny, masa a mléčných výrobků může poskytnout významně vyšší příjem antioxidantů a omega-3 mastných kyselin“ komentuje aktuální výsledky Carlo Leifert. „V současné době existuje stále málo studií na to, abychom mohli provádět srovnání. Potřebujeme podstatně více dobře navržených studií a průzkumů, než budeme moci přesně odhadnout rozdíly ve složení masa různých hospodářských zvířat a mnoha nutričně významných látek jako jsou vitamíny, minerální látky, toxické kovy či rezidua pesticidů. Nicméně, fakt, že několik kohortních studií naznačuje vazbu mezi spotřebou biopotravin a pozitivním dopadem na zdraví, je jasným důkazem, proč je tak důležité dále studovat dopad způsobu produkce našich potravin na lidské zdraví.“
Autoři studie dále zdůrazňují, že bylo dosud prováděno pouze malé množství studií porovnávajících konvenční a ekologickou produkci a že i významné výsledky nesou vysokou hladinu nejistoty. Současně vítají na toto téma jakékoliv pokračování ve veřejné a akademické diskuzi.
Zdroj: webové stránky svazu Pro-bio, 18. únor 2016
potažmo
Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství
