nejen HIGHLAND
/aneb zajímavosti z okolí/
.
.
Památný strom, buk lesní/ FAGUS SYLVATICA
obvod kmene ve 130cm : 385cm
výška stromu : 18m
stáří stanoveno odhadem na 200let
větvení ve výšce 600cm
průměr koruny : 20m
katastrální území Úbislav,č.p.513/5
měřeno v roce 1971
Tento památný strom najdete na okraji obce Úbislav u cesty směrem do Tejmlova. Poznáte ho kromě jeho vzhledu podle označení tabulkou „Památný strom“. Je vyznačen i v turistických mapách.
.
.
Měsíční kámen/ MENHIR
Po růžové značce Cesty za poznáním, ev. po silnici směrem Strašín/Sušice se z Javorníku po dvou kilometrech dostanete k Měsíčnímu kameni. Měsíční kámen je v umělé poloze, do které byl pravděpodobně v prehistorii postaven a jde tedy o menhir. Výraz menhir je keltský (zrovna tak jako původ skotu Highland) a znamená vztyčený kámen. Menhiry náležely k takzvaným megalitickým stavbám (obdobně jako Stonehenge ve Velké Británii), které vznikaly koncem pravěku po celém světě, nejvíce však v západní Evropě, severní Africe a západním Středomoří. Jejich účel souvisel s kultovními a praktickými potřebami tamějších osídlení. Tvar měsíčního kamene je ve srovnání s většinou menhirů netypický, přesto však v Čechách existují podobné. Název kamene je mimo jiné zvolen podle uměle vyznačeného půlměsíce na jeho západní straně. (Oko menhiru)
.
.
Spisovatel Karel Klostermann
Javorník a okolní krajinu rád navštěvoval spisovatel Karel Klostermann (1848-1923). Situoval sem také děj řady svých románů a povídek. Byl iniciátorem myšlenky vybudovat na vrcholu Javorník rozhlednu. V obci Javorník ho připomíná jeho památník.
Narodil se 13.2.1848 v hornorakouském Haagu, oba rodiče však pocházeli ze Šumavy. Dětství prožil převážně v Sušici, Štěkni a Žichovicích. Později Klostermannova rodina žila v Kašperských Horách.
Hodně cestoval, nejraději však pobýval na Šumavě a v Pošumaví. Literární dráhu začal německy psanými povídkami uveřejňovanými v časopisech a knížkou „Böhmerwaldskizzen“. Další knížky již psal převážně v češtině. Napsal na 160 českých povídek a románů.
Nejznámější romány a povídky z prostředí Šumavy jsou:
-Ze světa lesních samot (1891)
-V ráji šumavském (1893)
-Skláři (1896)
.
.
Královský kámen
Královský kámen (také Královák) je jedním z vrcholů Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání.
Na západ od Královského kamene horský hřbet pokračuje vrchen Ždánovem (1064,5) a Chlumem (962,4) . Nejvyšší horou Javornické hornatiny je blízký Javorník (1065,7) s Klostermannovou rozhlednou. Od Královského kamene je oddělen Krankotským sedlem (992).
Na vrcholu Královského kamene vystupuje kulový skalní útvar tvořený skalní hradbou a mrazovými sruby. Pod skalami se kdysi vyskytovaly četné kamenné proudy a kamenné moře. Z vrcholu skalní hradby býval daleký rozhled na velkou část Šumavy a Šumavského podhůří (Javor-Grosser Arber, Roklan, Šumavské hřbety v okolí Černé hory u Kvildy, výhled na Sušicko a Horažďovicko).
Ve stěně blízského mrazového srubu je jako nika vytesán velký skalní oltář se svatými obrázky a německým nápisem, datován rokem 1899. Opodál se nachází historický mezník s letopočtem r.1752. Vrchol Královského kamene je křižovatkou značených turistických cest a je také jedním ze zastavení okružní značené turistické „Cesty za poznáním“.
Ke Královskému kameni se váže řada pověstí. Podle jedné se zde ukryl panovník prchající před Švédským vojskem. Podle jiné zde stával mocný hrad, v němž mocichtiví služebníci zabili svého krále a ten je, než skonal, za to proklel. Vysvobodit je (a získat bohatství) může ten, kdo najde jeden den po dni svaté Barbory čarovnou bylinu.
.
.
Nebe, Peklo, Ždánov
Ždánov– zaniklá osada Ždánov se nacházela na dnešní cykloturistické, resp. lyžařské trase mezi Javorníkem a Kašperskými Horami.
Vznik osady se spojuje s hornickou činností ve středověku. Po určitou dobu vesnice patřila k Žichovickému panství Lamberků. Žichovické panství potřebovalo naléhavě pro svůj veliký lesní majetek lesní dělníky a dalo jim, aby se tady usadili, kousek pozemku ke stavbě skromného obydlí. Také jim poskytlo peníze a materiál ke stavbě. Osídlenci pak museli vykonávat všechny jim přidělené lesní práce, mohli chovat kozy, drůbež a drobný dobytek, stejně tak si přinést z lesa trávu a odpadové dřevo. Nedaleko stojící statek Höllhof – Peklo jim pronajímal podle potřeby kousek pole, na kterém pěstovali brambory a červené a bílé zelí. Časem osadníci chovali i krávy a stávali se nezávislými. V létě pracovali jako sezonní dělníci, většinou jako zedníci v cizině a v zimě se živili jako dřevaři. Okolo roku 1900 si pronajímali od Žichovického panství pole a louky. Od třicátých let pracovala většina obyvatel Ždánova v kašperskohorských fabrikách. Vedle práce v továrně obdělávali své pozemky. Statek Peklo jim půjčoval koňské spřežení a povozy za pomoc při sklizni. Tím, jak se zlepšovaly sociální podmínky obyvatel Ždánova, se na statku Peklo zvyšovala nouze o zemědělské pracovníky. Bylo stále obtížnější je získávat, musela se nakupovat zemědělská technika.
Na Ždánově pracoval švec, až do dvacátých let minulého století fungoval obchod s prodejem piva a tabákového zboží, dočasně i hostinec. U Vimperské silnice stával pěkný hotel Winkelbauer s jehož stavbou bylo započato 1869. U hotelu bývala autobusová zastávka na trase Kašperské Hory – Vimperk.
Nebe– bývalá hájenka Nebe (německy Himmelreich) je nejvýše položeným domem Kašperských Hor. Nebe bývala jakýmsi protějškem statku Höllhof- Peklo, ležícího na opačné straně kopce Chlum (962m). V současné době se v bývalé hájence Nebe nachází penzion Nebe.
