HIGHLAND-CATTLE na farmě FARIM, s.r.o.

I v Tejmlově jsme 7.srpna 2017 mohli krátce před 21.hodinou pozorovat zatmění měsíce.

Kašperské Hory, 15.07.2017, 20:00hod., Kostel sv.Markéty,
Musica Lucis Praga
Markéta Schley Reindlová- sólistka varhany
Václav Hudeček- sólista housle

A.Vivaldi- Čtvero ročních dob.
Průvodce slovem PhDr. Vladimír Horpeniak.
Ku příležitosti nově restaurovaných varhan a svátku sv.Markéty, patronky kašperskohorského kostela.

9.5.2017 odvysílala Jihočeská televize v pořadu “Potraviny z regionu” reportáž z naší farmy.

Po zdolání některých technických problémů v redakci televize lze ode dneška tento díl pořadu shlédnout i v archivu Jihočeské televize. Berte jen prosím s rezervou počet deklarovaných plemenných krav…..
odkaz na pořad ZDE

ani nemusíme jezdit do Skotska nebo Irska….

Včera se objevily první letošní vlaštovky v Tejmlově
zřejmě ale “ještě jaro nedělají”….

a dnes přijeli z regionální Jihočeské televize natáčet krátký příspěvek o Skotském náhorním skotu do programu “Potraviny z regionu”.

Mělo by se vysílat za 14 dní navečer…

Přestože jsou Velikonoce považovány za svátky JARA a letos připadly na poměrně pozdní datum,

navštívila nás opět ZIMA! v podobě sněhu. Že by ještě na běžky?

fotografie jsou z dnešního rána…

přejeme příjemné prožití Velikonočních svátků 2017!

jarní recept: Rozhuda
Mnozí si jistě řeknou, rozhuda? Co to je?, jiní zase: „to už jsme někde slyšeli“, ale jistě se najde i řada takových, kteří řeknou: „známá věc! Na to nepotřebuji recept!“
A tak nějak to je. Recept na rozhudu zde uvádíme spíše pro připomenutí, možná někde zapadl trochu do zapomenutí a my se chceme zasloužit o jeho rehabilitaci. A právě na jaře, kdy ještě není ze zahrádky k dispozici jiná zelenina přijde náramně k chuti!! Recept ZDE:

a jako každý rok na Velikonoce připomínáme ještě odkazy s velikonoční tématikou na našich stránkách:
1) návod na pletení pomlázky s košíčkem

2) recept na velikonoční nádivku s brokolicí

3) barvení vajíček přírodní barvou

A nezapomeňte také na „starou dobrou“ bršlici!

Např. jako špenát s pečeným vepřovým a bramborovými noky

K tématice diskuze srazu klubu jsme objevili ještě velmi zajímavý článek:
Výhoda skromnosti a/neb jak blahobyt ničí jedno plemeno skotu
Článek pod tímto názvem uveřejnil významný bavorský chovatel Skotského náhorního skotu, pan Joe Engelhardt, který má s chovem bohaté zkušenosti, chová několik stád highlandů, vypásá se svými zvířaty například také jinak nevyužitelné zelené pásy podél dálnic, produkuje maso tohoto plemene a zpracovává ho na výborné masné výrobky a uzeniny. Je zároveň jedním z činitelů Bavorského svazu Highlandů.
Má podmínky k tomu, aby mohl porovnávat zvířata menšího i většího rámce.
Mimo jiné v tomto článku v kostce píše:
(Pokračování…)

V tomto týdnu proběhlo setkání klubu Highland. Bylo to v podstatě setkání celého našeho klubu tzn. i dalších plemen přiřazených do našeho klubu, jako zejména galloway, texas, longhorn a shorthorn. Vzhledem k tomu, že se ale dopředu vědělo, že se bude probírat zejména problematika standardů plemene highland, dostavili se převážně a to v hojném(!) počtu, chovatelé skotského náhorního skotu. V hotelu “Zlatý potok”, dříve Rosa v Řetenicích zde na Šumavě proběhla živá diskuze o tom, jakým směrem se má v České republice ubírat chov skotského náhorního skotu. Náš názor je takový, že by se nemělo zapomínat na hlavní přínos a využití plemene highland oproti jiným masným a převážně intenzivním plemenům skotu a to je jeho vlastnost nenáročnosti, co se pastviny týče. Mnohdy nelze k vypásání využít jiného plemene, a to převážně na svazích hor, na “chudé” pastvině, ale i na mokřadech, kde se o použití strojů nedá vůbec ani mluvit. A tady nastupuje právě přednost tohoto plemene, využití k údržbě krajiny. Proto nemůžeme od tohoto plemene požadovat, aby mělo nějaké velké přírůstky a rostlo do výšky. Naopak, v jeho domovině Skotsku, větší zvířata vyřazovali, protože měla “větší spotřebu”, což si nemohli dovolit.
Na srazu se diskutovalo pozdě do večera tak, že na gurmánský zážitek v podobě večeře došlo až celkem v pozdních hodinách.
Druhý den, kdy celá skupina (kromě těch, co museli odjet ještě předešlého večera) navštívila nejdříve farmu pana Krtouše v Branišově, dorazila také i na farmu k nám.

Ukázali jsme jim naši kravičku Janu s výškou v kříži 110 cm, a chovatelé z Horské Kvildy zmínili, že u nich pro drsné podnebí a mokřady by s žádným jiným plemenem nepochodili.